Mezinárodní filmový festival Outdoorových filmů zavítá opět do Kroměříže.
Pátek 5. 4. 2013 - jeden filmový blok od 19:00 hod.

Sobota 6. 4. 2013 od 17:00 hod přednáška a diashow o Indii - Ladakh a výtupu na Stock Kangri (6125 m)

 

Sobota 6. 4. 2013 od 19:00 hod druhý filmový blok.

Vše je výběr těch nejlepších filmů z 10. ročníku filmového festivalu.

Vstupné 60,- Kč. Studenti a děti 40,- Kč.

 

Počátky feudálního sídla v Holešově sahají až do středověku. Lze tak soudit ze záznamů z r. 1245, kde je zmíněn biskupský leník Hugo z Holešova, který patrně sídlil na holešovské tvrzi. Až do husitských válek se na tomto panství vystřídalo několik osob, pravděpodobně v příbuzenské posloupnosti. V době husitských válek byla tvrz zničena. Po husitských válkách dali Šternberkové vybudovat tvrz novou, ze které se v suterénu a přízemí dnešního zámku částečně dochovala její západní část, z níž je však patrno pouze několik detailů. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem.

V první polovině 16. století byla tvrz zvýšena o druhé patro. Z tohoto období se zřejmě dochovala půdorysná stopa, respektovaná pozdějšími přestavbami v jižní části zámku. O této pozdně gotické přestavbě však již nesvědčí žádné architektonické detaily. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Třicetiletá válka zapříčinila přelom ve stavební historii zámku, kdy na jejím konci po roce 1643 byl zámek Švédy vypleněn a vypálen. V takovém stavu jej r. 1651 koupil vlivný Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho přestavbu.

 

Obec Cvrčovice leží 254 m n.m., vzdálená 2 km v od Zdounek, 12 km jz. od Kroměříže
Z katastru obce jsou známy ojedinělé nálezy z doby kamenné.
První zmínka o Cvrčovicích je teprve k roku 1412, kdy byly vloženy do zemských desek Zdounky s osadami Světlou, Svrčovicemi, Soběsuky a Újezdcem Jakoubkovi řečenému Konečkovi z Prus, kterému toto zboží prodal asi krátce před svou smrtí moravský markrabě Jošt († 1411). Od té doby byly Cvrčovice neustále spojeny s panstvím Zdounky, při nihž se výslovně připomínají roku 1480, 1481, 1520, 1523, 1542, 1561, a 1636.
Kaplička z roku 1877 vystavěná místním sedlákem Vincencem Menšíkem je zasvěcena Panně Marii hostýnské.
Severozápadně od obce se nachází památný strom - planá hrušeň stará asi 300 let. Přírodní památka Včelín (2,7 ha) 0,5 km západně od obce vlevo nad silnicí do Milovic a na okraji přírodního praku Chřiby je stráňkou lesostepního charakteru s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin.

Město Koryčany leží 284 m n.m., 11 km ssv. od Kyjova,  na sz. úpatí Chřibů.
Ojedinělé nálezy z doby kamenné, nálezy z doby kultury zvoncovitých pohárů. V místě továrny na nábytek bylo nalezeno keltské sídliště.
Přestože jsou jistě starší Koryčany zmiňovány teprve roku 1321, jako městečko jsou uváděny již roku 1349 a jako farní obec roku 1350 V l. 1358 - 1611 byly součástí panství hradu Cimburku. Podnětem k přestěhování sídla panství z Cimburku a zřízení stálého panského obydlí v Koryčanech byla značná odlehlost hradu i jeho nehostinnost. Již v předbělohorské době byla v obci silná židovská komunita. Krátce držela koryčanské panství Marie Regina Bertoletti z Bartenfeldu od které

Obec Modrá leží 220 m n.m., 1 km sv. od Velehradu, v údolí na jv. cípu Chřibů.
Z katastru obce pocházejí jednotlivé nálezy z mladší doby kamenné. Nalézá se zde významná archeologická rezervace z počátku christianizace Moravy v první polovině 9. století Na díle - Modrá. Také zde nalezneme dva smírčí kříže.
V místech, kde později vznikla obec Modrá stával hospodářský dvůr s ovčínem patřící nedalekému velehradskému klášteru založený někdy v l. 1547 - 1561. Jako názvu bylo používáno označení Nový dvůr, později Neudorf (Nová Ves). Samotná obec byla založena roku 1786, po zrušení kláštera Josefem II. První osadníci obývali zbytky zpustlého dvora a ovčárny. 20 původních osadníků dostalo možnost hospodaření zdarma, další již museli za pozemky platit. Matrika pro obec byla založena při faře na Velehradě až roku 1800 můžeme tedy spíše až tento rok počítat za opravdový vznik obce. Roku 1834 zde bylo napočítáno již 30 domů. Obyvatelé obce se živili většinou prací v lese a při hospodářských dvorech. Již záhy po roku 1800 se v obci objevila rodina Tureckých z bývalého Pruského Polska, která se zabývala výrobou černé keramiky. Levná černá keramika byla určena hlavně pro vesnické obyvatelstvo. Výroba černé keramiky se v rodině udržela po celé 19. století a zanikla až roku 1931 kdy byla dílna přeměněna na byt a pec zbořena.
Naučná stezka vybudovaná na jaře roku 1997 má celkem 5 zastávek s informačními cedulemi, které seznamují návštěvníky s přírodními zajímavostmi a místními živočichy. Autorem naučné stezky je známý přírodovědec Pavel Bezděčka.

Obec Roštín leží 321 m n.m., 5 km jz od Zdounek na s. svahu Chřibů.
1,5 km východně od obce na kopci Hradisko (451 m n.m.) se nalézá pravěké hradisko z pozdně bronzové fáze kultury lužických popelnicových polí. Hradisko o rozloze asi 1,9 ha má nepravidelně oválný tvar. Zbytky valového opevnění s příkopy dosahuje největší mohutnosti v nejlépe přístupném jihovýchodním svahu.
První zmínka o obci pochází z roku 1240. Roku 1250 vlastnil obec klášter velehradský, již roku 1261 je zde připomínána fara pod jejíž pravomoc připadaly také Cetechovice. Fara, která zanikla pravděpodobně za husitských válek, byla obnovena až roku 1857. Ve 14. století byla obec ve vlastnictví vladyků z Roštína. Dále se střídali mnozí majitelé různě velkých částí obce. V roce 1489 jsou zmiňovány v obci lázně. V l. 1504 - 1566 a později jako samostatný statek náležel z

Obec Zástřizly leží 310 m n.m., 2 km sv. od Střílek, na sz. okraji Chřibů, v údolí na břehu Litavy
Z katastru obce jsou známy ojedinělé nálezy šňůrové keramiky, keramiky z období popelnicových polí atd.
Starobylá obec z které pocházel významný moravský vladycký, později panský rod ze Zástřizl. První zmínka o obci a rodu pochází z roku 1349 (Artleb a Bozek ze Zástřizl). Původním sídlem rodu byla tvrz, která stála na neznámém místě. Tato zanikla a nová tvrz, která byla postavena v místě dnešní školy je poprvé připomínána roku 1481. Rod Zástřizlů se velmi rozrostl a držel svého času většinu panství na území Chřibů, ale i jinde na Moravě. Podle sídla se dělili Zástřizlové na větve z Lechvic, Morkovic, Prakšic a Ždánic. Obec drželi Zástřizlové do druhé poloviny 15. století Aleš ze Zástřizl prodal obec někdy před rokem 1480 Jiříkovi a Alšovi z Ojnic (vklad byl proveden až roku 1486). Roku 1533 získali Zástřizly Francové z Háje, roku 1575 opět Zástřizlové na Buchlově. Od Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl získali obec roku 1589 Martinkovští z Rozseče. Od roku 1624 jsou již Zástřizly připomínány jako součást stříleckého panství.
Obec je zajímavá svým uspořádáním bez návsi. Část zvaná Dědina je tvořena jedinou obloukovitou ulicí okolo místa bývalé tvrze a bývala obývána zámožnějšími obyvaleli. Druhá část obce zvaná Přílepy je dlouhá jednostranná skupina domů podél cesty. Je zajímavé, že poslední domy této části stávaly již na stříleckém katastru a patřily ke Střílkám.
Nedaleko od obce se nachází stopy po budování dálnice v období II. světové války. Za povšimnutí stojí především zbytky téměř dobudovaného dálničního mostu. Dálnice od Brna měla dále stoupat nad údolím Studený žleb, kterým protéká horní tok Litavy. Z Vlčáku měla pokračovat po hlavním hřebeni Chřibů přes, Brdo, Bunč, Kostelany, Novou Dědinu na Otrokovice do Zlína. Zbytky rozestavěné dálnice jsou ještě patrny mezi Brdem a Bunčem a u Kostelan.

Hrad Střílky je významný bod Chřibských hřbetů.
Zřícenina stříleckého hradu je 522 m n.m. 1 km jv. vzdálená od obce Střílky.

Vrchol s příkrými svahy, souvisle zalesněný smíšenými listnatými porosty s převahou dubu, tvořený paleogenními pískovci, jílovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše. Západně od vrcholu se nachází zřícenina stříleckého hradu.
Hrad Střílky je poprvé připomínán roku 1261