info KROMĚŘÍŽ

Vrch Skalný je proslulý bizarními pískovcovými a slepencovými skalisky. Skalný - (709 m) z části zalesněný vrch v srdci Hostýnských vrchů asi 2 km od Sv. Hostýna s osamělými roztroušenými pískovcovými a slepencovými skalisky. K nejvýraznějším skálám patří Žába 10 m vysoká s hlubokým skalním převisem, skalní 13 m vysoká věž zvaná Zub a nejvýraznější a nejvyšší skála Orel 18 m. Stěny skalních útvarů jsou charakteristické drobnými tvary zvětrávání. Tyto skalní útvary jsou vděčným horolezeckým terénem umožňujícím obtížné volné lezení všeho druhu, většinou v pevné skále. Výhledy na Hostýn a Rusavu.

Obec Brusné se nachází asi 4 km jižně od Bystřice pod Hostýnem na samém úpatí Hostýnských vrchů. Obec je poprvé připomínána již v roce 1358, kdy je v olomouckých zemských deskách zapsána jako majetek Oneše ze Slavkova. Neoddělitelně je však spojena s hradem Křídlo, vystavěným na výrazném východním ostrohu jednoho z vrchů, ležícího v katastru obce. V polovině 15. století se pak stali držiteli obce Brusné i hradu Křídla bratři Leonard a Herbort z Bořitova a Počenic, někdy v pramenech uváděni s přídomkem "z Křídla". K zajímavostem katastru obce Brusného patří doložená existence vsi Chlumečné, která zanikla v pohnutých dobách konce 15. století. Toto období je i významným mezníkem pro samotnou obec Brusné, neboť byla spolu se svobodným dvorem a mlýnem, ale také hradem Křídlem a již zpustlou vsí Chlumečnou, prodána Zdeňkovi z Kokor. Ještě v témže roce koupili uvedený majetek páni z Hustopečí, majitelé bystřického panství. Součástí bystřického panství bylo Brusné až do 20.století. Obyvatelstvo Brusného z velké většiny tvořili střední a drobní rolníci, nechyběl ovšem mlynář a v obci existoval svobodný dvůr. Doba 16. století byla časem rozvoje obce - zvýšil se počet obyvatel, existoval zde nejen mlýn, ale také pila, žil zde i kolář a v obci se vyráběly saně a samozřejmě i brusy a brousky. Období 19. století přineslo řadu velkých změn. Obec se rozrůstala a rozvíjela, přibylo nejen obyvatel, ale i řemesel a činností, kterými se lidé zabývali a živili. K velice zajímavým patřila výroba potaše "salajky", kterou zavedl v roce 1808, po dohodě s bystřickou vrchností, Michal Schimerle, holešovský žid, když postavil na své náklady potašovnu. Dominantou obce je panský mlýn zmiňovaná už v roce 1377. V roce 1893 byla na jeho místě postavena vodní pila. K pamětihodnostem patří kaplička a pomník obětem 1. a 2. světové války. V blízkosti obce se nachází zřícenina hradu Křídlo. Dodnes se v Brusném s necelými čtyřmi stovkami obyvatel dodržuje tradice Tří králů, masopustního vodění medvěda, velikonočního klapotání, oslavuje se Filipojakubská noc s pálením čarodějnic. Udržovaná je mikulášská nadílka, mysliveckié sdružení pořádá plesy a potlach, hasiči plesy, zábavy a soutěže. Ubytování a stravování zajišťuje místní penzion, který je výchozím bodem pro vycházky i vyjížďky do okolí a Hostýnských vrchů.

Parkování v Kroměříži je zpoplatněno. Nedaleko centra města se ale dají najít parkovací plochy, které jsou pro návštěvníky bezplatné. Zde najdete přehlednou mapu parkovacích ploch v centru města. Červeně jsou vyznačeny plochy se zákazem vjezdu nebo zákazem parkování (pozor na pokuty od městské policie), modře jsou zvýrazněny placené parkovací místa a zelenou barvou jsou zvýrazněné plochy s parkováním zdarma.
Autobusy mohou krátkodobě zastavit pro nastoupení a vystoupení klientů na náměstí T.G.M. u Justiční školy. Poté musí autobus odjet z centra města a nejbližší parkování je na náměstí, které se nachází na ulici Velehradská - zvýrazněno jako červený čtverec.

Riegrovo náměstí je nejstarším v Kroměříži. Je pojmenováno podle politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde bydlel v jednom z měšťanských domů v době zasedání říšského sněmu v letech 1848 - 1849. Architektonickou dominantou náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie. Vedle kostela je pěkná barokní stavba děkanství. Za pozornost stojí barokní kašna před kostelem a především sloup sv. Trojice (morový), z roku 1725.

Mincovna na Sladovnách byla budována biskupem Karlem II. z Liechtensteina-Castelcorna hned na počátku jeho vlády v Kroměříži v roce 1665 a v létě roku 1666 byly raženy první mince. Slavnostní chvíle byla, když v roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile ve váze 100 dukátů. V Kroměříži se totiž nerozběhla pouze běžná výroba mincí, ale byli získáni i kvalitní pracovníci, kteří byli schopni plastického ztvárnění aversu a reversu mince či medaile. Takovým byl např. Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvořil portrétní medaili biskupa Karla II. Liechtensteina-Castelcorna, která byla také téhož roku ve váze 20 dukátů vyražena ve zlatě. Dík dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům a později k sběratelsky hledaným numismatickým akvisicím. Koncem 18. století byla z příkazu císařovny Marie Terezie činnost Mincovny ukončena.

Od roku 1998 je budova mincovny plnohodnotným článkem v řetězci památkového fondu městské památkové rezervace v Kroměříži. V interiérech mincovny je o kroměřížském mincování vybudována expozice muzejního charakteru, oceňována návštěvníky zejména v těch částech, kde jsou rekonstrukčně představeny nástroje a můžeme říci i stroje, které byly při výrobě mincí a medailí používány. Nadační fond kroměřížské mincovny a město vydává nové pamětní ražby.

Čtyři mozaikové lunety, původně určené pro výzdobu Národního divadla v Praze. Původně zdobily Colloredovu kolonádu v Podzámecké zahradě, v roce 1999 byly přeneseny do bývalého františkánského kláštera, do míst, kde Max Švabinský strávil dětství.

Nyní se nachází v areálu byvalého františkánského kláštera, nyní hotelu Octárna.

Jednotlivé lunety se tematicky vztahují k významným událostem české historie: Libuše věští slávu Prahy, Karel IV.zakládá univerzitu, Jan Žižka vede tábority do boje, Komenský se loučí s vlastí.

V dávné minulosti se zde rozkládala ves s tržištěm časem nazývaným Spodní rynek, Nový rynek, Zelný trh, Koňský trh - a od počátku 20. století právě Riegrovo náměstí. Ve vsi stávala kaple s farními právy. Ve 13. st. zde biskup Bruno ze Schauenburku nechal postavit nový farní kostel zasvěcený Panně Marii. Při kostele směrem k židovské čtvrti byl postaven literátský kostelík sv. Michala.