info KROMĚŘÍŽ

Vodní dominanta symbolicky otevírá vstup do centra našeho města. Symbolická ducha představuje po našem století válek a utrpení ideu svobody, ideu míru a ideu života věčně se obnovujícího a vznikajícího z Ducha, Vody a Hlíny. Věčnou branou do budoucnosti je duha neznající překážky v rozpětí, neznající pojem místa, dostižitelnosti, hmatatelnosti.

Tvůrci tohoto díla jsou docent ak. arch. Bohumil Chalupníček, vedoucí katedry architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové a profesor ak. sochař Václav Šerák.

Město Bystřice pod Hostýnem je vstupní otevřenou branou k jednomu z nejvýznamnějších poutních míst Moravy, Sv. Hostýnu. Kamenná kašna, znázorňující střed města a vrcholící bronzovým uměleckým ztvárněním Vítězné ochrany Moravy, se stává nejen znamením Čistého pramene v proudu všedního života města, vyjádřením vzepjetí ducha, ale především průsečíkem historie, která je v díle naznačena symboly vyjadřujícími skutečná fakta i jejich duchovní obsah. Autorem je akademický sochař Daniel Trubač.

Loudonský hřbitov v Bystřici pod Hostýnem byl založen na sklonku XIX. století Arnoštem Loudonem jako místo posledního odpočinku známého rodu, jehož proslavil známý generál Gideon Arnošt z Loudonů, přední vojevůdce armády císařovny Marie Terezie v sedmileté válce mezi Rakouskem a Pruskem. Leží v těsném sousedství městského hřbitova a dominuje mu kaple s freskami Hanuše Schweigera. Po stranách jsou rozmístěny hroby nejen Loudonů, ale také představitelů dalších šlechtických rodů.

Kaplička s taškovou střechou a soškou Panny Marie uvnitř.

Kostel sv. Jiljí leží v centru města, přes říčku Bystřičku proti zámku, na severovýchodní straně Masarykova náměstí.

První kostel zde stál jistě již ve 14. století, kdy je první písemná zmínka o městečku Bystřice. Při velkém požáru v roce 1594 byl poničen i kostel a fara. Oba objekty však byly záhy opraveny. V roce 1744 pod patronací majitele zdejšího panství Františka Antonína Rottala byl vystavěn nový chrám. Stavitelem byl Tomáš Sturm starší z Holešova. Při opětovném požáru v roce 1789 byl kostel poškozen ale rychle opraven. V roce 1791 na kostelní věž instalovány první hodiny. Při dalším velkém požáru v roce 1833 byl opět zasažen jak kostel, tak i fara. Při obnově kostela byla vystavěna nová věž a tím kostel získal svou dnešní podobu.

 Zámek je nejvýznamnější památkou města Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku ve Zlínském kraji. Vlastní zámek je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového dvora. Z původní tvrze se dochovala část vnější ohradní zdi podkovovitého půdorysu se vstupní věží, ke které byla později přistavěna hospodářská stavení, která dnes tvoří předzámčí. Romantická malířská výzdoba zámeckých interiérů z konce 19. století je dílem J. Svitáka, k vidění jsou i díla Hanuše Schwaigera z konce téhož století. Na osu zámku navazovala hlavní alej parku, který získal počátkem 19. století přírodně krajinářský charakter, a v okrajové části přecházel v oboru. V zámeckém parku stojí socha generála Laudona. V posledních letech investovalo město do oprav zámku milióny korun, postupně jej restauruje a zpřístupňuje veřejnosti. Kromě stálých výstav jsou k vidění i expozice různých, především regionálních umělců a konají se zde i kulturní vystoupení. V průjezdu je umístěna turistická informační kancelář. Na severní straně obklopuje zámek rozsáhlý anglický park, který patří k nejzajímavějším na Moravě.

Původní vodní tvrz z počátku 15. století byla za Prusinovských z Víckova ve 2. polovině 16. století upravena na renesanční zámek, který však v roce 1594 vyhořel a poté byl začátkem 17. století Václavem Bítovským z Bítova obnoven. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek Bítovským zkonfiskován a získali jej Lobkovicové a později Rottalové. Za hrabat Monte l`Abbate byla kolem roku 1765 podle projektu F. A. Grimma provedena barokní zámecká přestavba. Za posledních majitelů – Laudonů – byly klasicistně upraveny fasády.