Obec Stříbrnice leží 240 m n.m., 3 km z. od Boršic v údolí potoka Hruškovice.
V katastru obce byla nalezeny ojedinělé paleolitické a neolitické nálezy.
První zmínka o obci je z roku 1140 kdy zde náleželo jedno popluží spytihněvskému kostelu. Větší část obce náležela později buchlovskému panství, menší část ke které náležel tučapský dvůr byla drobným zemanským statkem po kterém se psal roku 1415 Ondřej ze Stříbrnic. V buchlovské části obce se nacházelo 12 gruntů s výsadním postavením. Jejich držitelé se nazývali lovčími, z nihž byl také volen starosta obce. Původní poviností stříbrnických svobodníků byla patrně ochrana stezky jdoucí od brodu na řece Moravě přechodem přes Chřiby na brněnsko. V době, kdy strážní funkci převzalo v polovině 13. století královské město Nový Velehrad byli tito strážci pověřeni službou k ochraně lesů a vod zeměpanského buchlovského panství. Od této služby byli také nazýváni lovci. Později zasedali při krevním soudě konaném na hradě Buchlově. Lovčí nebyli sice zbaveni robotní povinosti, měli však řadu výsad. Nemuseli odvádět poplatky ze svých gruntů, v královském městě Hradišti byli osvobozeni od placení mýta i poplatků za mletí obilí. Buchlovský soudní tribunál byl zrušen soudní reformou Marie Terezie. Obec byla vážně poškozena procházejícími vojsky zvláště v 17. a na počátku 18. století.
Kaplička sv. Prokopa je drobnou sakrální stavbou z roku 1750. Farní kostel sv. Prokopa byl vybudován roku 1910. Zajímavé je zasvěcení kapličky a kostela neboť sv. Prokop je patronem horníků. Vycházelo pravděpodobně z přesvědčení, že název obce pochází od místního dolování stříbra, což je však omyl. Morový sloup se sochou Bičovaného Krista je barokní kamenosochařskou prací z první poloviny 18. století.