Obec Lubná leží 245 m n.m., 9,5 jjv. od Kroměříže na úpatá Chřibů.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, kdy náležel lán na Lubné (Nalubney) ke kostelu spytihněvskému. Potom byla snad samostatným panstvím o čemž se nám nedochovaly takřka žádné zprávy. V obci žilo několik svobodných mužů, kteří vykonávali funkci "lovců", podobně jako v Osvětimanech. Rozsáhlá oblast chřibských lesů byla rozdělena na dvě části, v jižní vykonávali soudní pravomoc lovci ze Stříbrnic, v severní lovci z Lubné. Tuto skutečnost nám dokládá ještě dokument z roku 1489. Roku 1358 zapisují Lubnou bratři z Otaslavic Jaroslavovi ze Šternberka. Někdy před rokem 1464 ji koupil Protivec ze Zástřizl a z Pavlovic. Pavel za Žerotína udělil roku 1545 Lubné odúmrť, Fridrich ze Žerotína upravil roku 1570 poddaným povinnosti a udělil různá privilegia. Kdy a jak se dostala osada ke kvasickému panství přesně nevíme, předpokládá se však, že někdy okolo roku 1625. Roku 1631 Jan z Rottálu vyměřil obci roboty a potvrdil odúmrť. Farou náležela osada do konce 18. století do Těšnovic, později do Zlámanky.
Před budovou obecního úřadu je umístěn žulový památník obětem I. a II. světové války.