info KROMĚŘÍŽ

Náměstí lemuje řada hodnotných domů, majících svůj původ v gotice či baroku (především sklepení a přízemní části). Přístavby prvního popř. druhého patra u těchto domů pochází z 19. a 20. století. Náměstí si přesto uchovává svůj středověký půdorys a s upravenými fasádami a novou kašnou ve tvaru koule stojí rozhodně nejen za odpolední korzo. Státem chráněný je např. dům čp. 2 s kartuší s obrazem Nejsvětější Trojice, bývalý soudní dům (stavba s výrazně luchesovským pojetím fasády velkého pilastrového řádu) či zeď bývalých masných krámů.

Nachází se v městském parku zvaném Americký. Mohyla byla postavena v r. 1905 při stoletém výročí bitvy tří císařů u Slavkova. Stojí na malém uměle navýšeném kopci, kde byli pohřbíváni vojáci, kteří zemřeli v holešovských polních lazaretech. Velké společné hroby za městem pro téměř 1000 osob se nacházely na velké ploše cihelny, která dnes tvoří část městského parku. Další pohřebiště bylo ve Smetanových sadech. Z počátku tyto společné hroby nebyly nijak označeny a celé místo bylo osázeno stromy. Když byla koncem 19. století tímto úsekem stavěna železniční trať, muselo být r. 1881 místo pro ni prokopáno. Nalezené kosti byly posbírány a uloženy z části na místě dnešního pomníku. V prostřední části pomníku jsou umístěny tři desky, které uvádějí 110 jmen holešovských mužů padlých v 1. světové válce. Nad nimi je pozůstatek původního určení pomníku - plastika dvouhlavého ruského orla.

Historicky nejcennější stavba západní strany náměstí, pozoruhodná goticko-renesanční dispozicí a barokními klenbami. Jde o patrový dům stojící na úzké středověké parcele. Secesní fasáda z roku 1910 byla bohužel v roce 1972 osekána, připomíná ji už jen vikýř, zdůrazňující vstupní, tj. pravou osu domu, ve které jsou moderní vstupní dveře (necitlivě rozšířeny).

Kulturní památkou byl prohlášen Ministerstvem kultury ČR ke dni 4. 6. 2001.

Ve Smetanových sadech stojí od roku 1924, v té době první Smetanův pomník na Moravě. Skladatelovu bustu vytvořil z pískovce význačný sochař , vsetínský rodák Emil Hlavica. Emil byl na Akademii výtvarných umění v Praze žákem J. V. Myslbeka (tvůrce pomníku sv. Václava v Praze) a později jeho spolupracovníkem.

Kaple svatého Kříže byla postavena v r. 1662 a jejím autorem je císařský architekt italského původu Filiberto Luchese, stavitel rottalovského zámku v Holešově. Jedná se o osmibokou ranně barokní stavbu. Její stáří potvrzují i čtyři náhrobky v podlaze. Na čelném místě je náhrobní kámen z roku 1703, opatřený velkým křížem. Přináleží pravděpodobně pozůstatkům stavebníka kaple Jana Ležatky, protože po jeho levém boku je náhrobní deska Mariany Ležatkové.

Stavba stojí na bývalém hřbitově, dnes Smetanovy sady.

Kamenná socha Panny Marie z 1. pol. 18. století. Vedle sochy se nacházejí dva andílci, na zadní straně je možno nalézt letopočet 1852, tedy rok renovace. Hodnotu sousoší však bohužel značně ruší nový podstavec.

Tato Zemanova kovárna zde stojí odedávna a bývala majetkem vrchnosti, než ji v r. 1766 odkoupil tehdejší vrchnostenský kovář Václav Gargulák. Dnešní jméno dostala kovárna po kováři Zemanovi, který ji vlastnil až do 70. let minulého století. Budova i se zařízením, které tam i dnes najdete, chátrala až do roku 1968, kdy začali s její opravou holešovští turisté, jimž pak sloužila jako klubovna. Původní vybavení dílny s velkou kovářskou pecí a nářadím, včetně Zemanového vývěsního štítu, je až do dnešní doby stále dobře zachováno.
Podle pověsti se pod výhní nachází otvor, od něhož měly vést podzemní chodby do budovy bývalé bratrské fary a školy a do kostela sv. Anny. Další možná i do zámku. Jisté však je, že jedna podzemní chodba vedla i do protější hospody na Holajce. Ta je však dnes již neprůchodná. K jejímu zničení bohužel došlo v r. 1934, při výstavbě nové kanalizace.

Kostel sv. Anny stojí na místě, kde původně stával bratrský sbor. Po mnoha letech tento zpustlý kostel obnovil a od základů přestavěl František Antonín Rotta. Na pravé straně byla postavena budova o několika pokojích, jídelně a kuchyni. Po dokončení byla budova předána řádu trinitářů. Ti zde nebyli dlouho, jelikož byl jejich řád Josefem II. zrušen. Kostel opět chátral. Byla zde vybudována krypta pod kostelem a do ní pohřbeno 5 trinitářů. Uvnitř kostela je nad oltářem na mohutných sloupech obraz sv. Anny, jak v přítomnosti sv. Zachařiáše vyučuje Pannu Marii. Autorem obrazu je akademický malíř Antonín František Palko. Nad obrazem je štukované sousoší sv. Trojice a znak Rottalů. Dále jsou zde sochy zakladatelů trinitářského řádu sv. Felixe z Alois a sv Jana z Mathy v nadživotní velikosti. Celkem je tu 5 barokních oltářů. Ve věži byly umístěny 3 zvony. Za 1. světové války musely být odevzdány pro vojenské účely.

Mariánský sloup stojí jen několik metrů od kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Dr. E. Beneše.

Sloup ukončený sochou Panny Marie a dole sochami místních patronů nebo světců, kteří měli ochraňovat obyvatelstvo před morem, ohněm nebo válkou. Byl postaven na začátku 18. století z vděčnosti za odvrácení moru. Tvůrce sloupu je neznámý.
Skládá se ze zábradlí se třemi světci v rozích - Sv. Roch, sv. Jan z Nepomuku a sv. Jan Sarkander, na podstavci je umístěn sloup se sochou Panny Marie a s andílky umístěnými na jeho hlavici. Sloup je 7 m vysoký. Na desce v obláčcích jsou andílci se spjatýma rukama k modlitbě. Sloup je zakončený sochou Panny Marie, 175 m vysokou.

V současné době jsou galerii věnovány přízemní prostory, v nichž je vstupní menší část vyčleněna ukázce děl prof. Františka Růžičky (1882 Litomyšl - 1958 Kroměříž). Konají se zde krátkodobější výstavy místních ale i zahraničních umělců nejrůznějšího zaměření. V první patře se pak nachází muzeum, zaměřené na historii města i regionu od pravěkého osídlení.

Vznik hřbitova je úzce spjat s konstituováním židovské komunity v Holešově, což znamená, že má zřejmě svůj původ již ve 2. pol. 15. století. Náhrobky v počtu 1500 jsou rozptýleny po celé ploše, přičemž nejznámější dochovaný identifikovaný náhrobek pochází z r. 1646. Nejvznácnějším je však zajisté hrob a tumba významného učeného rabína Sabbataje ben Meir ha-Kohena, zv. "Šach", jehož hrob, spolu se synagogou, je velmi často navštěvován zahraničními návštěvníky z USA, Izraele, Německa a mnohých dalších zemí.

Šachova synagoga v Holešově patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Holešově a okolí, ale také v celé České republice. Jelikož je tato synagoga dnes už jedinou synagogou tzv. polského typu, která se takto v původní podobě zachovala až dodnes, bývá označována dokonce jako světový unikát.

V Holešově byla židovská obec již v 15. století, která si vybudovala také původní dřevěnou synagogu, ale ta při požáru v roce 1560 shořela. Proto si hned potom vybudovala synagogu novou, která stojí dodnes.

 

Unikátní Černá kaple v Chrámu Nanebevzetí Panny Marie byla postavena nad hrobkou rodu Rottalů a patří k nejvýznamnějším holešovským kulturním památkám. Černou se nazývá proto, že tato barva v kontrastech převládá při výzdobě, jež je kombinací imitovaného černého a šedého mramoru stěn. Byla dokončena roku 1748. Sloužila jako hrobka rodiny Rottalů a Vrbnů, kteří odpočívají ve dvou místnostech pod kaplí. Kapli proslavila výzdoba sochaře Gottfrieda Fritsche (též Bohumír Frič).

Trojlodní barokní chrám, dominanta holešovského náměstí, stojí na místě původního menšího kostelíku asi ze 14. století. Podoba chrámu je projektem italského architekta Filiberta Lucheseho, ale dostavěn do současné podoby byl roku 1708 hrabětem Janem Zikmundem Rottalem.

Počátky feudálního sídla v Holešově sahají až do středověku. Lze tak soudit ze záznamů z r. 1245, kde je zmíněn biskupský leník Hugo z Holešova, který patrně sídlil na holešovské tvrzi. Až do husitských válek se na tomto panství vystřídalo několik osob, pravděpodobně v příbuzenské posloupnosti. V době husitských válek byla tvrz zničena. Po husitských válkách dali Šternberkové vybudovat tvrz novou, ze které se v suterénu a přízemí dnešního zámku částečně dochovala její západní část, z níž je však patrno pouze několik detailů. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem.

V první polovině 16. století byla tvrz zvýšena o druhé patro. Z tohoto období se zřejmě dochovala půdorysná stopa, respektovaná pozdějšími přestavbami v jižní části zámku. O této pozdně gotické přestavbě však již nesvědčí žádné architektonické detaily. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. Třicetiletá válka zapříčinila přelom ve stavební historii zámku, kdy na jejím konci po roce 1643 byl zámek Švédy vypleněn a vypálen. V takovém stavu jej r. 1651 koupil vlivný Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho přestavbu.

 

V březnu 2008 se podařilo znovu zprovoznit holešovskou hvězdárnu v zámecké zahradě. Hvězdárna v Holešově se vybudovala roku 1959 z původního zahradního altánku a fungovala do roku 1987, kdy pak bezmála dvacet let chátrala. Nyní je však opět v provozu a tak můžeme odkrývat tajemství oblohy. Hvězdárna je vybavena je novým teleskopem Nexstar 102 SLT s označením 102/660 ( průměr objektivu 102 mm a ohnisková vzdálenost 660 mm).

Otevírací doba:

Prohlídka a studovna ... pátek a sobota 14:00 - 18:00

Pozorování hvězd ... 21:00 - 23:00 hod.