info KROMĚŘÍŽ

Podzámecká zahrada byla původně zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcib.Rudolfa Jana, busta arcib.Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.

Do zahrady je volný vstup zdarma v době otevření (v létě 7-19 hod, v zimě 7-16 hod - vyvěšeno na jednotlivých vstupech). V deštivém či větrném počasí uzavřena. Do zahrady je zákaz vstupu se psy a je zakázáno zde jezdit na kole.

Kostel svatého Mořice v Kroměříži založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku krátce před r. 1262. V roce 1432 byl kostel husity vypálen a chátral. Rozsáhlá renovace pokračovala za biskupa Stanislava Pavlovského, dále za biskupa Karla Lichtensteina z Kastelkornu, a poté za biskupa kardinála W. Schrattenbacha.
V roce 1730 byla přistavěna kaple Bolestné Panny Marie. V roce 1836 kostel vyhořel a následnou opravu pojal její projektant A. Arche jako puristickou regotizaci chrámu. Ta se v interiéru týkala zejména kněžiště, v trojlodí pak hudební kruchty, přistavěna byla křestní kaple a jižní předsíň. Do roku 1848 dostaly obě věže polygonální nástavce. Jako připomínka za zásluhy o rekonstrukci chrámu byl v roce 1873 vsazen do východní zdi kněžiště památník arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau – Beckha.

 

Květná zahrada v Kroměříži byla založena v letech 1665–1675 biskupem Karlem II. z Lichtenststeina. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filibert Luches a Giovanni Pietro Tencalla.

Centrální stavbou zahrady je osmiboká rotunda s unikátní vnitřní výzdobou. Tuto výzdobu tvoří mytologicko-alegorické fresky a bohatá štuková výzdoba. Uprostřed rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na struně dlouhé 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. stol. Bylo v provozu až do roku 1940. Po válce bylo opět uvedeno do provozu, ale pak byla dlouhá léta rotunda veřejnosti nepřístupná a kyvadlo bylo poškozeno. Rotunda byla renovována a znovu otevřena veřejnosti v roce 1974 a s ní bylo opraveno i kyvadlo. V současné době (rok 2007) probíhá další renovace rotundy a kyvadlo visí bez pohybu.

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v historickém jádru Kroměříže na Riegrově náměstí.

V dávné minulosti se zde rozkládala ves s tržištěm časem nazývaným Spodní rynek, Nový rynek, Zelný trh, Koňský trh - a od počátku 20. století právě Riegrovo náměstí. Ve vsi stávala kaple s farními právy. Ve 13. st. zde biskup Bruno ze Schauenburku nechal postavit nový farní kostel zasvěcený Panně Marii. Při kostele směrem k židovské čtvrti byl postaven literátský kostelík sv. Michala.