Podzámecká zahrada byla původně zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcib.Rudolfa Jana, busta arcib.Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.

Do zahrady je volný vstup zdarma v době otevření (v létě 7-19 hod, v zimě 7-16 hod - vyvěšeno na jednotlivých vstupech). V deštivém či větrném počasí uzavřena. Do zahrady je zákaz vstupu se psy a je zakázáno zde jezdit na kole.

Podzámecká zahrada se nachází v městě Kroměříž ve Zlínském kraji, který spadá do jihomoravského regionu. Areál se rozkládá na 49° 18´ severní šířky a 17° 22´ 38´´ východní délky v nadmořské výšce 210 m. Dřeviny se nachází na rozloze 47,1 ha.
Tato zahrada společně s Květnou zahradou (Libosadem) a historickým jádrem města tvoří Městskou památkovou rezervaci Kroměříž.
Pro unikátnost obou kroměřížských zahrad se v září roku 1977 v Kroměříži konalo celosvětové sympozium ICOMOS - IFLA (složky UNESCO), které řešilo význam historických parků a zahrad v moderní společnosti a ocenilo péči věnovanou památkové obnově těchto zahrad.
V roce 1995 byl komplex zahrad a zámku v Kroměříži vyhlášen Národní kulturní památkou České republiky. Následně roku 1998 byl celý tento komplex zapsán do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Obě zahrady vznikly díky tomu, že Kroměříž byla rezidencí arcibiskupů, kteří věnovali nemalé prostředky na zvelebení tohoto svého letního sídla a využívali služeb nejpřednějších architektů a umělců císařského dvora.
Podzámecká zahrada prošla od doby svého založení až do současnosti složitým architektonickým vývojem a také vývojem v druhovém zastoupení dřevin.
Z historického hlediska lze park v podstatě rozdělit do pěti oddělení: První se nachází na ploše mezi severní stranou zámku a břehem Moravy a je to nejstarší část zahrady. Druhé a třetí oddělení tvoří Maxmiliánův přírodní park, čtvrté Maxův dvůr a štěpnice, páté malé barokní giardinetto pod Colloredovou galerií.
V zahradě se nachází dřeviny, které jsou zajímavé pro svůj věk, původ, historii nebo botanický druh. Již dvakrát v historii Podzámecké zahrady byly učiněny pokusy o označení dřevin tabulkami, a to v letech 1883 a 1914. Byly také pořízeny situační plánky s očíslovanými parcelami, podle kterých mohla veřejnost stromy vyhledávat.
V současnosti dřeviny v zahradě nijak označeny nejsou a také dosud neexistovala žádná veřejnosti dostupná mapka s jejich označenými polohami, která by usnadnila vyhledání. Proto se skupinka lidí, pocházejících z Kroměříže rozhodla vytvořit tyto stránky a zpřístupnit tak park i s jeho unikátními dřevinami veřejnosti.